Jak nás obyčejný pohyb vrací zpět do rovnováhy
Dnes v našem článku, si zase poslechneme radu od pana Rady. Všude kolem nás nám chce stále někdo radit, ale náš pan Rada, je muž na svém místě a „prý zasedá i v radě“.
Podíváme se na to, co se děje s naší energií, když se přestaneme hýbat. Všichni to známe, sedíme celé hodiny u počítače a na konci dne se cítíme, jako bychom skládali vagón uhlí. Někdy nás bolí za krkem, jindy cítíme jen takovou zvláštní tíhu. Často v takových chvílích viníme své okolí, špatnou židli, hledáme vinu ve ztuhlých svalech nebo špatném držení těla, ale co když ten skutečný důvod, který se v našem těle odehrává je někde jinde?
Nejlépe si to můžeme ukázat na našich rukou. Pokud jste například praváci, vnitřní strana vaší dlaně ta, kterou hladíte nebo berete věci do ruky, má určitý energetický náboj, zatímco hřbet ruky má náboj přesně opačný. Abychom si kráčeli v naprosté rovnováze, naše levá ruka funguje jako dokonalé energetické zrcadlo té pravé. Kde je na jedné straně „plus“, tam musí být na druhé straně „mínus“.
Toto jemné střídání napětí nekončí jen u rukou, ale protéká námi od hlavy až k patám a vytváří neviditelnou mřížku, která drží náš systém v harmonii. Je to podobné, jako když list papíru potřebuje mít své čtyři rohy, aby si udržel svůj tvar.
Příroda nás vybavila naprosto geniálním a nenápadným mechanismem a tím je docela obyčejný, přirozený pohyb, a proto lidé kteří málo chodí…
Když jdeme na procházku, tak se naše ruce zcela volně a rytmicky kývají podél boků, a právě v tuto chvíli se děje něco velmi důležitého. Ve chvíli, kdy dlaň mine bok a stehno, zafunguje jako jemný magnet a tímto lehkým „míjením“ předá tkáni ten správný, opačný náboj.
To znamená, že každý náš krok je takovým malým pohlazením naší vnitřní mřížky, kterou můžeme přirovnat k energetickému dobití baterek. Ukazuje se, že chůze není jen způsob, jak se dostat z místa na místo, nebo jak si protáhnout nohy, ale je to náš nejpřirozenější způsob, jak neustále obnovovat svůj vlastní energetický potenciál.
Pokud nás povinnosti připoutají na dlouhé hodiny na židli a my se přestaneme hýbat, tento přirozený obnovující rytmus se zastaví, naše ruce přestanou míjet boky, a vnitřní náboje pomalu slábnou.
V takových chvílích, kdy je naše tělo statické a samo se nedobíjí, tak se stáváme mnohem citlivějšími k našemu okolí. Pokud zrovna sedíme v místech s elektro smogem nebo se nacházíme nad nějakou geopatogenní zónou, naše tělo může tyto cizí vlivy nevědomky nasávat. Nemůžeme se proto divit, že po pár hodinách se cítíme zcela vyčerpaní. Někdy se stane, že při stresu nebo drobném úrazu uvízne v těle energie, která tam nepatří. Bez blahodárného pohybu tam může zůstat zablokovaná a ozvat se ve formě bolesti.
Máme však pro vás řešení a klíč k nápravě. Pokud máte sedavé zaměstnání nebo prostě jen cítíte, že vám těžkne hlava a tuhne krk, můžete si vyzkoušet jeden velmi jednoduchý a příjemný cvik.
Zkuste se na chvíli postavit. Nemusíte nikam běžet, stačí zůstat na místě. Nechte nohy v klidu a jen začněte volně kmitat rukama podél těla, přesně jako byste přirozeně klusali krajinou. Dlaně budou znovu rytmicky míjet vaše boky a okamžitě začnou stahovat onu uvízlou energii. Je to jako pustit na sebe osvěžující energetickou sprchu, která během chvilky jemně resetuje celý váš systém a vrátí ho do původního stavu.
Tak to je to, co jsme vám chtěli sdělit a poradit.
Nosíme v sobě moudrý nástroj. Náš vlastní pohyb je generátorem síly, kterým si můžeme své osobní pole kdykoliv uhladit, opravit a chránit tak svou vnitřní harmonii.
