Tichý zabiják ze země
Radon není jen plyn. Je to „tekutý kov“, který dýcháme, aniž byste o tom věděli.
Většina z nás se bojí, co dýchá venku na ulici. Smog, výfukové plyny, prach, ale paradoxně, to největší radiační riziko na nás často čeká v bezpečí našeho obýváku, v teplých ponožkách a s hrnkem čaje v ruce.
Vítejte u druhého dílu Alchymie Domova. Dnes sestoupíme do sklepa a pod základy domu. Budeme mluvit o Radonu.
Česká republika má smutné prvenství. Leží na geologickém podloží, které je bohaté na uran. A kde je uran, tam je radon. Je to druhá nejčastější příčina rakoviny plic hned po kouření. Slovensko je na tom v porovnání s Českou republikou celkově lépe, ale rozhodně to neznamená, že by se ho problém radonu netýkal. Zatímco Česko je skutečně světovým či evropským „lídrem“ v koncentraci radonu v budovách. Slovensko se pohybuje spíše v evropském průměru až lehkém nadprůměru. Většina lidí radon ignoruje, protože „nesmrdí, není vidět a babička tu žila 90 let“ (moje mamka také).
Dnes vám ukážeme, proč argument s babičkou už neplatí a jak tento problém vyřešit chytrou fyzikou, nikoliv sbíječkou.
Proč radon zabíjí? (To, co nám ve škole neřekli)
Běžná poučka zní: „Radon je radioaktivní plyn.“ To je pravda, ale není to celá pravda. Samotný plyn radon (Rn-222) je inertní. To znamená, že když ho vdechneme, zase ho vydechneme. Tělem projde bez větší škody. To skutečné nebezpečí spočívá v jeho „dětech“. Radon se totiž rozpadá. A jeho rozpadové produkty (tzv. dceřiné produkty) už nejsou plyn. Jsou to mikroskopické částice těžkých kovů – olova, bismutu a polonia.
Tyto radioaktivní kovy mají elektrický náboj a chovají se jako statická elektřina na svetru. Okamžitě se přilepí na všudypřítomný prach a aerosoly ve vzduchu. Teď přichází ten problém, Vy vdechne ten prach, částice se přilepí na výstelku našich plic a zůstanou tam. Zde se dále rozpadají a vystřelují alfa záření (což jsou v podstatě těžké projektily na atomární úrovni) přímo do buněk našich plic. To způsobuje poškození DNA a rakovinu.
Zapamatujte si: Nezabíjí vás plyn, zabíjí vás radioaktivní prach, který vznikl z plynu.
Vraťme se k naší babičce, která v domě žila 90 let a byla zdravá. Její dům měl stará dřevěná okna, kterými táhlo. Komín měl přirozený tah. Dům dýchal. Radon, který prosákl ze země, byl průvanem okamžitě naředěn a odvětrán ven.
Co se občas stává, koupíme starý dům a v dobré víře ho opravíme, vyměníme okna za plastová (dokonale těsní), zateplíme fasádou (dům přestane dýchat), utěsníme každou škvíru.
Tím vytvoříme z domu plynovou komoru. Radon stále stoupá ze země stejnou rychlostí, ale už nemá kudy utéct. Jeho koncentrace uvnitř domu vyletí raketově vzhůru – často na hodnoty 5x až 10x vyšší než před rekonstrukcí.
Měření: Zjistit hodnotu radonu není hned a určitě jeden víkend nestačí. Radon je jako počasí, mění se každou hodinu.
Když venku klesne tlak (přichází bouřka), dům funguje jako vysavač a nasaje si ze země obrovské množství radonu.
V zimě, když topíme, teplý vzduch stoupá nahoru a uniká střechou. Tím vzniká v přízemí podtlak, který doslova nasává radon z podloží prasklinami v betonu.
Proto je jednorázové měření (např. na 2 dny) naprosto k ničemu. Můžete měřit zrovna v týdnu, kdy „nefouká“, a budete mít falešný pocit bezpečí. Potřebujete digitální monitoring, který měří kontinuálně týdny a měsíce. Jedině tak uvidíte průměrnou zátěž, která rozhoduje o zdraví.
Jak to vyřešit bez bourání?
Máte naměřeny vysoké hodnoty radonu, a tak si říkáte, že budete muset vykopat v celém domě podlahy a dávat drahé izolace? Máme pro vás dobrou zprávu. Často to není nutné. Existuje elegantnější řešení, které využívá fyziku proti fyzice.
Místo toho, abyste se snažili podlahu dokonale utěsnit (což se u starého domu málokdy podaří na 100 %), stačí změnit směr proudění vzduchu. Radon jde do domu proto, že v domě je menší tlak než v zemi. Dům si ho „nasává“ .
Řešení: Vytvoříme ještě větší podtlak pod domem. Z venku (nebo ve sklepě) se udělá jeden vrt pod základovou desku, do vrtu se vloží trubka s malým, tichým ventilátorem. Ventilátor nepřetržitě odsává vzduch z podloží pod domem a vyfukuje ho nad střechu, tím vznikne pod domem zóna podtlaku. Radon už se netlačí prasklinami do obýváku, ale je „stržen“ do odsávací trubky a vyfouknut ven. Je to levné, čisté a extrémně účinné řešení, o kterém bohužel mnoho stavebních firem neví a raději vám nabídnou betonování nové podlahy.
Úkol pro tento týden:
Přestaňte hádat a začněte měřit. Radon není cítit. Pokud bydlíte v přízemí nebo v rodinném domě, objednejte si měření radonu (Stopové detektory na 1 rok jsou nejpřesnější a stojí pár stovek, digitální měřič vám dá výsledek hned).
Podívejte se na mapu radonového rizika ČR a Slovenska (dostupná online), zda ležíte v rizikové oblasti. Např. u nás na Liberecku s i s radonem tykáme.
V příštím díle opustíme hmotu a podíváme se na energii. Budeme řešit něco, co v noci bliká, vrčí a brání našemu tělu v produkci melatoninu. Čeká nás téma Elektrosmog a spánek.
