Mnoho rodičů zná ten frustrující kolotoč, když naše dítě je neustále unavené, bledé, trpí opakovanými záněty dýchacích cest nebo nevysvětlitelnými alergiemi. Následuje kolečko u lékařů, odběry krve, testy na imunitu a následují předpisy na sirupy či antibiotika. Na chvíli přijde úleva, ale za měsíc je problém zpátky.
Co když ale hledáme chybu na špatném místě? Co když problém je tam, kde naše dítě tráví třetinu svého života? Už se vás někdy zeptal lékař na místo vašeho spánku?
Moderní medicína je mistrem v řešení akutních stavů, ale často opomíjí biofyzikální kontext, ve kterém žijeme. Zapomínáme, že ložnice má být pro lidské tělo svatyní regenerace, nikoliv bojištěm s neviditelným zářením.
Během noci se v našem těle dějí zázraky. Aktivuje se parasympatikus, klesá tepová frekvence a tělo opravuje buněčná poškození. Klíčovým hráčem je zde hormon melatonin, silný antioxidant, který se tvoří pouze ve tmě a v klidu.
Pokud dítě (nebo dospělý) leží v silné geopatogenní zóně nebo v poli elektrosmogu, tělo tento klid nenachází.
Tělo vnímá záření jako útok. Nadledvinky i ve spánku produkují stresové hormony. Vyčerpaný organismus nemá energii bojovat s běžnými viry. Chronický stres vede k překyselení, a to je živná půda pro patogeny, což svého času potvrdil i Otto Warburg, který za tento poznatek získal v roce 1931 Nobelovu cenu za medicínu.
Příběh „alergika Tomáše“
Rád bych zmínil případ šestiletého chlapce, říkejme mu Tomáš. Tomáš trpěl silným ekzémem a nočním pomočováním. Rodiče vyzkoušeli vše – od změny stravy, vyřazení lepku, až po drahé kortikoidové masti. Efekt však byl minimální. Tomáš byl navíc ráno mrzutý a agresivní.
Při měření v jejich bytě se ukázalo, že Tomášova postel stojí přesně na křížení dvou silných geopatogenních zón a navíc, místo jeho ložnice bylo neustále pod vlivem silného záření Wi-Fi routeru, který byl zapnut i v noci.
„Léčili jsme nemocné tělo, ale otrávené bylo prostředí.“
Stačilo provést dvě změny, a to přesunout postel na neutrální místo v pokoji (což potvrdil i rodinný pes, který si na nové místo okamžitě lehl – psi totiž instinktivně vyhledávají pozitivní zóny, na rozdíl od koček a Wi-Fi router na noc vypnout a následně rozvedena Wi-Fi po kabelu.
Výsledek? Do tří týdnů se noční pomočování zastavilo. Ekzém začal ustupovat a do dvou měsíců zmizel bez použití mastí. Tomášovo tělo konečně dostalo v noci „dovoleno“ se uzdravit.
Často se setkáváme s názorem, že dnešní děti jsou přirozeně hyperaktivní, mají ADHD a nemohou se soustředit. Učitelé i psychologové hledají příčiny v mozkové chemii.
Málokdo si však uvědomuje, že dětská lebka je tenčí, a jejich nervový systém se stále vyvíjí. Jsou mnohem citlivější na mikrovlnné záření než my dospělí. Dítě, které spí v „elektrosmogovém mraku“, je jako rádio, které se snaží naladit stanici, ale slyší jen šum. Ráno se dítě probudí neklidné, „přebité“ statickou energií a neschopné soustředění. Nejde o poruchu chování, jde o chronické nevyspání nervové soustavy.
„Skutečná prevence začíná v ložnici, ale k tomuto tématu se ještě vrátíme“.
