Většinu života trávíme pod střechou, ale jen málokdy se ptáme, jak s námi naše stěny vlastně komunikují? Dnes předáme pár našich pohledů těm, kteří si chtějí postavit svůj vlastní dům z hlediska geobiologie.
Když se na architekturu podíváme, očima geobiologa a stavitele, musíme radikálně změnit samotnou definici toho, co je to dům. Dům není jen matematický součet cihel, betonu a tašek, jehož jediným účelem je chránit nás před deštěm.
Někteří stavební znalci tvrdí, že dům je naše třetí kůže a my jim budeme věřit, ostatně posuďte sami.
Naše první kůže je biologická – dýchá, přijímá světlo a reaguje na magnetické pole Země. Naše druhá kůže je oděv – pokud si obléknete neprodyšnou syntetiku, tělo začne trpět, potit se a ztrácet vitalitu. Naše třetí kůže je prostor, ve kterém bydlíme. Pokud tuto třetí kůži neprodyšně uzavřeme a energeticky izolujeme, stáváme se vězni ve vlastním domově. Ztrácíme kontakt se základním tepem planety.
Moderní stavebnictví miluje železobeton pro jeho statickou pevnost a rychlost výstavby. Z hlediska geobiologie a zdraví buněk je to jeden z nejdestruktivnějších materiálů pro dlouhodobý pobyt, zejména pro spánek.
Proč je železobeton tak problematický? Nejde o samotný kámen a cement, jde však o ocelovou výztuž(armování)
Země pulzuje přirozenou frekvencí (kolem 7,83 Hz), která vzniká v ionosféře. Tento tichý tep Země je absolutně klíčový pro řízení našich biologických rytmů (tvorba melatoninu, regenerace buněk). Ocelová síť uvnitř stěn a stropů funguje jako Faradayova klec. Odstíní tyto životadárné vlny zvenčí. Člověk spící v takové kleci je biologicky „dezorientován“, jeho tělo ztrácí přirozený takt.(Odstínění Schumannovy rezonance)
Ocelové tyče (roxory) jsou feromagnetické. Při výrobě, transportu nebo samotným ležením v zemském poli se zmagnetizují. Vznikají tak tvrdé, lokální anomálie magnetického pole. Pokud máte postel nad křížením zmagnetizovaných ocelových prutů v podlaze, vaše buňky jsou celou noc vystaveny nepřirozenému magnetickému napětí. (Deformace zemského magnetismu)
Zatímco přirozené zemské vlny betonová klec dovnitř nepustí, umělé vysokofrekvenční záření (Wi-Fi, mobilní sítě), které vzniká uvnitř bytu, se od ocelových sítí odráží zpět do prostoru. Vlny nemohou plynule odejít, tříští se a jejich intenzita v interiéru paradoxně narůstá. Vzniká efekt mikrovlnné trouby. (Zrcadlení elektrosmogu)
Tradiční materiály
Zdravá třetí kůže musí být difuzně otevřená (musí propouštět vodní páry) a musí být energeticky prostupná pro zemské i kosmické záření. Tradiční materiály, tak nefungují jako bariéra, ale jako rezonanční tělesa.
Z hlediska geobiologie je nepálená hlína absolutním králem stavebních materiálů.
Energetické uzemnění – hlína udržuje přirozenou vodivost a polaritu. Umožňuje bezproblémový průchod telurickým (zemským) proudům i Schumannově rezonanci.
Regulace mikroklimatu – dokáže do sebe pojmout obrovské množství vzdušné vlhkosti a postupně ji uvolňovat. Navíc přirozeně pohlcuje pachy a toxiny (funguje podobně jako živočišné uhlí v těle).
Pálená cihla
Cihla je hlína, která prošla transformací ohněm, je prodyšná a nevytváří bariéru pro přirozená zemská pole.
Upozornění z praxe: Při měření je nutné hlídat zdroj hlíny pro výrobu cihel. Pokud hlína obsahuje příliš mnoho sloučenin železa, může i pálená cihla (zejména ta ostře pálená, zvonivka) vykazovat jemné magnetické anomálie. Klasická, dobře vypálená plná cihla je z hlediska rezonance velmi příznivá.
Dřevo
Dřevo je živá, organická matice. Není to jen izolační hmota, ale je to tkáň, která kdysi transportovala vodu a energii ze země do nebes.
Polarita růstu – skutečná hluboká geobiologie při stavbě ze dřeva (zejména u roubenek nebo nosných sloupů) zohledňuje směr, jakým strom rostl. Dřevo má i po pokácení svou energetickou polaritu – „spodek“ (k zemi) a „vršek“ (k obloze). Pokud sloup zabudujete obráceně (kořenovou částí nahoru), obracíte jeho energetický tok, což může u citlivých jedinců vyvolávat pocit tlaku a únavy.
Zářič – masivní dřevo funguje jako přirozený, jemný zářič vitální energie a nenarušuje elektromagnetické pole člověka.
Cílem stavební biologie a geobiologie není vracet se do jeskyň, ale stavět tak, aby nás hmota domu neodpojila od siločar Země a vesmíru, které nás miliony let formovaly.
Dům by měl být membránou, nikoliv pancířem.
